Estonsko

V noci z pátku 2. 5. na sobotu 3. 5. jsme se v jednu hodinu v noci vydali na dalekou cestu, jejímž cílem bylo Estonsko. V rámci projektu Comenius se zde konalo již třetí mezinárodní setkání všech účastníků (první proběhlo na podzim v Rumunsku, další v zimě v Turecku).

Do Prahy nás dovezli hodní rodiče, za což jim patří velký dík. Po krátkém rozloučení na letišti jsme vyrazili vstříc velkému dobrodružství. Naše odbavení provázelo neustálé pípání bezpečnostních rámů (opravdu jsme nic nepašovali!). Letadlo do Frankfurtu už na nás čekalo. Tam jsme se konečně prospali, protože jsme zde měli šestihodinou pauzu. I když jsme tu čekali tak dlouho, nakonec jsme další letadlo museli dobíhat. Došlo totiž ke změně místa odletu, o níž nevěděly ani zaměstnankyně letiště, kterých jsme se ptali. Naštěstí jsme se v rámci procvičení angličtiny dotazovali i na jiných přepážkách, takže se nám podařilo dorazit k odletu včas.

Tallinn nás přivítal slunným počasím, což bylo příjemné překvapení . Ve Dvoře totiž lilo jako z konve. Po krátké cestě autobusem jsme přes přístav došli až do našeho hostelu. Rychlá večeře, ještě od maminek, nám přišla vhod. Ještě jsme stihli krátkou procházku po historickém centru Tallinnu a unavení padli do postelí.

Neděle 3. 5.:

Při snídani jsme si procvičili konverzační téma „Breakfast“ a „I had a dream“. Při zábavných historkách o vymyšlených snech nám snídaně rychle utekla. Setkání s paní učitelkou Piou z estonské školy bylo příjemné. Ukázala nám i ostatním učitelům a žákům ze zahraničních škol zajímavá místa tohoto krásného města. Po krátké zastávce na čaj pro zahřátí jsme vyzvedli svá zavazadla z hostelu. Naše kufry poskakovaly a hrčely v rytmu historické dlažby. Cestou do muzea umění KURU jsme si prohlédli prezidentský palác a vyzkoušeli bystrost prezidentské stráže. Expozice tohoto nově postaveného muzea nás seznámily s různými etapami estonského výtvarného umění.

Do Lihuly, vzdálené asi 100 km od hlavního města, jsme doputovali v dobré náladě. Následovala blesková prohlídka zříceniny starověkého hradu a pak hurá do školky. Není to překlep. Naším dočasným domovem se totiž stává tělocvična lihulské mateřské školy. V kuchyni jsme si pod dohledem místní paní ředitelky připravili chutnou večeři. Zkusili jsme si hudební číslo na zítřejší vystoupení a uložili se ke spánku. Zítra nás totiž čeká den plný práce.

Projekt Comenius 2013 – 2015 – týdenní pobyt v Estonsku – den třetí:

Dnes jsme se poprvé podívali do estonské školy. Zúčastnili jsme se několika vyučovacích hodin. Ta první začínala v 8. 30. Seznámili jsme se s dětmi z ostatních zemí, které jsou zapojeny do projektu Comenius. Zúčastnili jsme se hodiny přírodopisu, kde jsme vyplňovali pracovní listy o zdejší přírodě. Také jsme se pokoušeli namalovat plakát na stejné téma. Na oběd jsme šli do školní jídelny. Dalším bodem programu byla procházka po Lihule. Odpoledne jsme předvedli svoje prezentace a připravený tanec. Naše paní učitelky také vystoupily – zahrály na zobcovou flétnu. Den utekl jako voda a s napětím očekáváme, co bude zítra. Účastníci jsou spokojeni.

Projekt Comenius 2013 – 2015 – týdenní pobyt v Estonsku – den čtvrtý:

Dnes dopoledne jsme navštívili uměleckou školu,ve které jsme se naučili hrát na hudební nástroje, zpívat, tancovat a kreslit. Potom jsme jeli autousem do národního parku Matsalu, kde nám nejprve pustili dvacetiminutový film o zvířatech, která zde žijí.. Po obědě jdme si prohlédli část parku z vysoké pozorovatelny. Měli jsme štěstí, v dálce byli vidět losi. Viděli jsme: jeřába, bernešky, labutě, husy, jespáky, dokonce i orla mořského. Cestou k moři jsme zastavili u malého vodopádu. Ohromující byla 3 tisíce let stará cesta, lemovaná úžasnými stromy. Na pláži jsme sbírali kamínky a vylezli na další pozorovatelnu.Výlet jsme ukončili pohodovým návratem do Lihuly.

Projekt Comenius 2013 – 2015 – týdenní pobyt v Estonsku – den pátý:

Postřehy z Estonska – skupina A -  mateřská školka:

Zajímavá byla procházka rašeliništěm se zajímavými rostlinnými druhy. Z oken autobusu jsme mohli pozorovat neuvěřitelné množství bernešek, které se pásly na okolních loukách.

Mým nejlepším zážitkem bylo stopování soba (nebo to byl los?), který pravděpodobně zabloudil přímo na pobřeží. Zbytek skupiny si myslí, že to byl pes. viz fotogalerie https://comenius-2013-2015.webnode.cz/

Dneska se mi líbila pláž v Parnu, protože jsme sbírali mušle a moře v písku zanechalo umělecké stopy. A tanec s paní učitelkou.

Líbila si mi procházka po lávce v rašeliništi, protože tam byla hezká příroda a voda. Pěkná byla procházka po pláži, protože jsme nacházeli hezké malé mušle.

Dnes se mi líbilo chození po pláži a prohlídka města Parnu. Další zajímavá část dne byla večeře, kde se zpívalo, tancovalo a hrálo.

Dnes se mi nejvíce líbila zábava u večeře a tanec s paní učitelkou.

Mně se nejvíc líbil park v Parnu pro svoje dětské hřiště, které je i pro dospělé, šachové stolky a mokřady. Zajímavá byla ranní návštěva moře s obrovským množstvím bernešek a jespáků. Na zpáteční cestě do Lihuly jsme viděli na louce pár jeřábů. (Nemyslíme stavební techniku.)

Dle názoru naší respondentky A. N. S. jsou účastníci pracovní návštěvy v Estonsku spokojeni. Někteří se dožadují zaslání psa z domova s tím, že bratr doma stačí.

(Aneta,Katka,Natka,Nela (6.A) )

Projekt Comenius 2013 – 2015 – týdenní pobyt v Estonsku – den šestý:

Ráno jsme vstali plni´energie, ale když jsme se dozvěděli, co nás dneska čeká, trochu jsme se báli. Nejprve jsme se stavili u umělecké školy, kde jsme se rozloučili s účastníky, kteří odjížděli dříve než my. Potom nás Pia odvezla dodávkou na křižovatku za Lihulu. Odtud jsem se vydali pěšky do Penieje, kde jsme pluli na člunu k ústí dvou řek. Cestou jsme pozorovali různé druhy ptáků. Sice nám počasí moc nepřálo, ale nakonec jsme se dočkali i slunce. Výlet se moc vydařil. Po krátkém odpočinku a dobrém obědě ve školce jsme se vydali do místního kulturního domu, kde se u příležitosti Dne matek konala akademie místního gymnázia.

(Vanessa)

Postřehy z Estonska – skupina A -  v rodinách:

Nejvíce se mi líbila společná večeře, na které jsme tancovali, zpívali a jedli. Hodně jsme se nasmáli.V Parnu se se mi líbilo moře, byl velký odliv.

Zaujal mě život v estonské rodině. Líbila se mi pec, kterou doma mají. Vytápěla celý dům a sloužila i k vaření. Estonská maminka je moc hodná, pozorná a obětavá. Klidně mi uvaří i v 11 hodin večer. Velmi mě překvapila její desetiletá dcera Trinu, která se během jednoho dne kvůli mně naučila na piano českou hymnu. Málem jsem se rozbrečela.