Dotazník k nejstaršímu prarodiči

Rodiče v září dostali dotazník, který se týká hledání nejstaršího prarodiče a jeho vzpomínky na školu.

Průzkum na téma "Školní docházka" - ZŠ Strž, Dvůr Králové n. L.

Dotazník jsme rozdali žákům naší školy a obdrželi jsme 68 odpovědí od jejich prarodičů.

Nejstarší osobou byla paní J. M., narozená 7. února 1916.

Nejmladší osobou byla paní M. L., narozená 12. července 1969.

Respondenti se narodili:

před rokem 1920:     1   osoba

1920     -     1929:     7   osob

1930     -     1939:    11  osob

1940     -     1949:    27  osob

1950     -     1959:    17  osob

1960     -     1970:     5   osob

 

17 respondentů absolvovalo povinnou školní docházku, 47 respondentů střední odbornou školu a 4 respondenti univerzitu.

Podle odpovědí jsme rozdělili otázky do dvou skupin. V první jsou otázky, kde se věci příliš nezměnily, zatímco v druhé skupině jsou ty, u nichž můžeme sledovat vývoj v průběhu času.

 

Výsledky průzkumu:

 

Věci, které se od doby, kdy naši prarodiče byli dětmi, příliš nezměnily:

 

Otázka 1: Kolik vám bylo, když jste začali chodit do školy?

Děti začínaly chodit do školy ve věku šesti let.

 

Otázka 2: Kolik vám bylo, když jste ukončili povinnou školní docházku?

Povinná školní docházka končila ve věku 14 – 15 let.

 

Otázka 4: V kolik hodin začínala škola? V kolik hodin jste končili?

Škola začínala v 8,00 a obvykle končila ve 12,00. Někteří odpovídali, že měli také odpolední vyučování.

 

Otázka 5: Brali jste si do školy svačinu/oběd? Pokud ano, co to bylo?

Téměř všichni si brali do školy svačinu. Většinou to byl obložený chléb a nějaké ovoce.

 

Otázka 7: Měli jste učebnice? Pokud ano, byly zdarma, nebo jste za ně museli platit?

Všichni používali učebnice. Většinou byly zdarma.

 

Otázka 12: Nosili jste uniformu?

Nikdo nemusel ve škole nosit uniformu.

 

Otázka 13: Byly třídy smíšené, nebo oddělené podle pohlaví?

Ve většině případů byli ve třídách společně chlapci i dívky. Pouze ve 4 případech byly třídy oddělené.

 

Otázka 14: Jak často jste byli zkoušeni? Bylo to ústně nebo písemně?

Děti byly zkoušené oběma způsoby poměrně často. Mnozí odpovídali, že každý den nebo 2 – 3x týdně.

 

Otázka 15: Museli jste psát domácí úkoly?

Všichni museli dělat domácí úkoly, mnozí odpovídali, že velmi často.

 

Otázka 17: Kolik vyučovacích předmětů jste ve škole měli?

Obdrželi jsme širokou škálu odpovědí. Můžeme říci, že průměrně to bylo okolo 10 předmětů.

Otázky, u kterých můžeme sledovat určité změny:

Otázka 6: Museli jste se ve škole přezouvat?

Někteří ze starších respondentů uváděli, že se ve škole nemuseli přezouvat, ale všichni žáci navštěvující školu v padesátých letech museli.

 

Otázka 8: Čím jste psali?

Děti narozené ve čtyřicátých letech psaly tužkou nebo namáčecím perem a inkoust měly na lavicích. Děti narozené v padesátých letech a později používaly plnicí pero nebo propisovací tužku.

 

Otázka 9: Užívali učitelé tělesné tresty?

desátá léta -     žádné tělesné tresty

dvacátá léta - všichni odpověděli, že učitelé užívali tělesné tresty, děti dostávaly rákoskou nebo pravítkem přes ruce

třicátá léta - všichni odpověděli ano, opět rákoskou přes ruce, děti také musely klečet

čtyřicátá léta - 21 respondentů odpovědělo ano, 6 odpovědělo ne

padesátá léta - 10 respondentů ano, 7 ne

šedesátá léta - 1 respondent ano, 4 odpověděli ne

 

Otázka 10: Co se vám ve škole líbilo?

Široká škála odpovědí:

všechno, učení se novým věcem, individuální výběr předmětů (nejoblíbenější: tělocvik, hudební výchova, vaření, malování, pracovní vyučování), kamarádi, divadelní představení, zahrada, návštěvy faráře, přestávky, prázdniny, oběd, nic

 

Otázka 11: Co se vám ve škole nelíbilo?

Široký výběr odpovědí:

nic, individuální výběr předmětů (nejméně oblíbené předměty: matematika, chemie, během války němčina, v 50. a 60. letech ruština, tělocvik, náboženství), tvrdá kázeň, přísní učitelé, absence obědů, vyučování v soboru (v 50. letech), WC, odpolední vyučování, nošení rudého pionýrského šátku, všechno

 

Otázka 16: Probíhaly ve škole třídní schůzky?

Desátá léta  - ne

dvacátá léta - 4 ze 7 ne

třicátá léta  - 4 z 11 ne

čtyřicátá léta - šedesátá léta - všichni ano

 

Otázka 18: Učili jste se cizí jazyky? Které?

Většina dětí se ve škole učila cizí jazyk. Nejčastěji ruštinu nebo němčinu. Další odpovědi byly angličtina, francouzština nebo latina. Pouze 4 respondenti se neučili žádný cizí jazyk.

 

Otázka 19: Je nějaký předmět, který jste ve škole měli a už se na základní škole neučí?

Nejčastější odpovědi: náboženství a krasopis, dále šití a zemědělské práce.

Závěr:

Dotazováno bylo 68 lidí, kteří se narodili mezi lety 1910  a 1970. Většina respondentů se narodila ve 40. a 50. letech.

 

Můžeme řídi, že mnoho věcí ve škole zůstalo stejných i pro dnešní děti. Začínají školu v šesti letech a končí ji, když jim je 15 let. Začínají v 8 hodin ráno a mají odpolední vyučování. Hodně dětí si stále nosí do školy svačinu. Mají domácí úkoly a jsou zkoušeny. Nenosí školní uniformy. Chlapci a dívky se učí společně v jedné třídě. Mnoho vyučovacích předmětů zůstalo stejných.

 

Na druhé straně je několik věcí, které se změnily. Žáci se ve škole musí přezouvat. K psaní používají jiná pera. Konají se pravidelné třídní schůzky. Velký pokrok můžeme vidět v chování učitelů k žákům. Zdá se, že před 50 lety bylo naprosto běžné děti bít. To již není pravda.

 

Měli bychom také zmínit změnu ve vyučování cizích jazyků. Za války se děti učily ve škole němčinu, zatímco v 50. letech a později to byla ruština. To je samozřejmě důsledkem historických událostí v naší zemi. Dnes se ve škole žáci učí angličtinu.

 

Jak již bylo zmíněno, mnoho předmětů zůstalo stejných. Byly však i takové, které již dnes vyučovány nejsou. Patří mezi ně náboženství a krasopis.

 

Zajímavé byly otázky, ve kterých lidé odpovídali na to, co se jim ve škole líbilo a nelíbilo. Odpovědi naznačují, že některé věci se zlepšily, některé však stále představují výzvu pro dnešní příliš nezměněný školský systém.