Návštěva turecké školy Çağlayan Ortaokulu v Manavgat

Diana Kopcha - zápisky:
 

7. 3. 2014

13:00 - sraz u školy, odjezd do Hradce Králové

14:15 - odjezd z Hradce do Prahy (Černý most), dále jsme jeli na Florenc

16:30 - odjezd z Florence do Vídně

23:00 - všichni sedíme na lavičkách na letišti ve Vídni a máme nohy na kufru

8. 2. 2014

12:10 - přijeli jsme z Vídně

13:30 -Letíme do Anatlye v Turecku a pak jedeme do Manavgatu. Tam se potkáme s rodinami! Hurá! Je to hrozný pocit: těším se, ale zároveň i bojím.

         Příjezd do rodiny

 Už jsem v rodině. Je to tady fakt super. Přijeli jsme k nim domů a tam se najedli. Potom jsem si vybalila oblečení a dala jim dárky. Byla jsem velmi ráda, když mi dali také dárek.  Dostala jsem svetr, který je velmi pěkný.

9. 2. 2014

Hned ráno, když jsem se vzbudila,  pro mě přichystali velký čokoládový dort! Byl opravdu dobrý, ale snědla jsem jen malinko, protože čokoládu nemám moc ráda. Potom jsme jeli na snídani do restaurace, seděli jsme na zemi u malého stolu. Bylo to velmi zajímavé.

Navštívili jsme místní vodopády a prarodiče mé nové kamarádky. Celý den byl velmi pěkný a moc se mi to líbilo.

10. 2. 2014

Pracovali jsme na projektu. Oběd jsme měli v hotelu.

Pak jsme se jeli podívat na vodopády Manavgat . Nakonec  jsme se měli vydat po řece, ale protože nás děti z Manavgatu chtěly vzít do Game Centra, tak jsme šli tam! Moc jsme si to tam užili a byli jsme i v 7D,  což bylo fakt úžasné. Celý den proběhl opravdu super!

11. 2. 2014

Vstávali jsme asi v 7 hodin a pak se vydali do školy.

Moc se mi to tam líbilo. Mají super školu a v ní super lidi. Hodně dětí se tam se mnou chtělo fotit, což mě hrozně potěšilo. Hned první den ve škole jsem dostala dárek od jedné holčičky. Dala mi sadu samolepek.

Měli jsme pár exkurzí po městě. S Minou (dívka, u které jsem bydlela) jsme šly na oběd. Skoro každý den jsme večer trávili s Defne (z Turecka) a Laurou (ze Španělska).  Moc jsme si s nimi rozuměli.

12. 2. 2014

Ráno jsme vstali asi o půl sedmé  a posnídali u Defne . Pak jsme šli do školy. Tam nás zase všichni přivítali a udělala jsem asi  20 dalších fotek.

Ve škole jsem zase něco dostala - velkou tašku dárků od jedné holky, bylo to fakt krásný. Po škole jsme zase jeli na další exkurze do města.

Potom jsme šli do velkého obchodního města.Tam jsme si zamlsali. Večer jsme měli velkou pyžamovou party u Miny.  S Minou jsme upekly Pizzu a pak jsme čekaly, až všichni přijdou.  Párty se opravdu vydařila.

13. 2. 2014

Ve čtvrtek jsme pracovali ve škole. Měli jsme za úkol vyrobit co nejlepší tašku. Nejvíc bodů dostala naše, takže jsme vyhráli a dostali pastelky.  Večer jsme se šli projít a udělali pár fotek.

14. 2. 2014

Jako obvykle jsme ráno vyrazili do školy a pracovali na projektu.  Také jsme navštívili další školu, kde bylo kulturní vystoupení  (divadlo, tanec a zpěv). Zapojili jsme se také.

Některé děti z jiných zemí už odjížděly. Vůbec jsem se s nimi nechtěla loučit a brečela jsem, protože jsem si je za ten čas moc oblíbila. Odpoledne jsme trávili venku.

15. 2. 2014

Ráno jsme vstali, nasnídali se a jeli jsme do hotelu, kde jsme se měli rozloučit s rodinami.  Všichni brečeli, protože se vůbec nikomu nechtělo odjet.  Bylo těžké odjíždět od lidí, kteří se o nás celý týden starali. Jsem si jistá, že se s nimi ještě uvidím, byla bych moc ráda.

Michaela Krebsová - zápisky:

7. 2.

Odjezd ze školy ve 13:00 h do Hradce Králové na autobus, který jel ve 14:15 h. Pak jsme jeli do Prahy. Tam jsme přijeli na Černý most a odtud na Florenc. V  16:30 jsme vyrazili autobusem do Vídně,  kam jsme dojeli ve 22:00 h.

8. 2.

V 7:20 jsme odlétali z Vídně do Istanbulu. Let byl bez problémů. Pak jsme měli odlétat z Istanbulu do Antálie ve 13:15, ale něco se stalo, takže jsme nakonec letěli až ve 14:45. Na letišti už na nás čekala Deniz, Mina a jejich učitelka. Všichni jsme společně jeli do města Manavgat, kde si nás "rozebraly" rodiny. Jela jsem s Deniz domů.  Mají to tady úžasné, moc se mi tu líbí.  Rodiče jsou příjemní a bratr Hadim taky.

9. 2.

Ráno jsme v 9:40 vstali, oblékli se a taťka Deniz nás vzal na LUXUSNÍ snídani. Bylo tam hrozně jídla. Pak jsme jezdili po Manavgatu, taky jsme si prohlédli přehradu, kde to bylo taky moc hezké. Nakonec jsme různě navštěvovali příbuzné.

10. 2.

Taťka Deniz nás ráno odvezl k hotelu, kde bydlely paní učitelky. Mají to tam moc pěkné.  Tam jsme předváděli připravenou prezentaci a pak obědvali. Tolik jídla! Mňam. Také jsme navštívili  vodopády Manavgat, kde to bylo fajn. Když jsme se vrátili domů,  dělali jsme legrácky.

11. 2.

Byli jsme 3 hodiny u nich ve škole. Mají to tam hrozně hezké, ale  jiné než my tady. Pak jsme jeli do města Side. S Deniz si moc rozumím.

12. 2.

Dnes byl celodenní výlet do Antálie. Nejprve jsme jeli do muzea, kde jsme snídali! K snídani jsme měli takové placky, které jsme si pak s Diou zkoušely dělat. Byla to legrace, vůbec nám to nešlo. Další zastávka byla v  chrámu a nakonec jsme dojeli do Antálie, kde to bylo super. Stejně jako  každý večer jsme si povídali s Deniz, fotili se a užívali si zábavu.

13. 2.

Dnes jsme měli program jen na dopoledne.  Ve škole probíhala výtvarná dílna a soutěžilo se o nejkrásnější návrh kabelky.  My s Diankou jsme vyhrály! Po návratu domů jsme se vydali nakupovat s Deniz a její mamkou. Její maminka  je hrozně hodná. Tolik věcí,  co koupila pro mě a moji rodinu! Dnešní den jsem si hrozně užila.

14. 2.

Vstávali jsme v 8:15 a v 9:00 h jsme měli být u hotelu, kde bylo shrnutí celého týdne. Pak jsme jeli do školy. Tam si pro nás přijel taťka Deniz a vyrazili ještě na trh. Koupila jsem si další dvě úžasná tílka. Pak jsme šli domů na oběd a  na kulturní vystoupení, které si připravila jejich škola. Po představení jsem si začala balit. HURÁ DOMŮ!!

15. 2.

Vstávali jsme v 6:30 a v 7:00 jsme měli sraz u hotelu,  už s kufry. Moc jsem se těšila domů. Rozloučili jsme se a odjeli z Manavgatu do Antálie. Z Antálie jsme museli letět do Istanbulu, let byl zase bez problémů, a z Istanbulu  do Vídně. Tam jsme nastoupili na autobus, který nás odvezl do Prahy, kam si pro nás přijel muž paní učitelky Sedliské a syn paní zástupkyně. Hrozně jsem se těšila domů. Doma jsem byla  v 5:45 a hned jsem šla spát.